﻿&editionNumber=53
&editionVolume=3567

&centralHeader="Operace zoufalství – letecký most do Pitomniku"
&mainArticleHeader="„Der Kessel“ – kotel"
&mainArticleText="Dne 22. listopadu se sovětské síly po úplném ústupu 3. a 4. rumunské armády spojily u Kalače a fakticky obklíčily generála Pauluse a proslulou německou 6. armádu. Pro rychlý úspěch rozsáhlého sovětského útoku byla rozhodující rychlost postupu: první úder přišel ze severu 19. listopadu a další z jihu 20. listopadu. Němečtí velitelé nedokázali včas přesunout potřebnou techniku, aby zastavili nápor sovětské 1. gardové, 21. a 65. armády.

Neschopná obranná taktika, nedostatek zásob a chybějící zálohy přivedly Němce pouhý týden po zahájení protiútoku do zoufalé situace. Dva dny prudkých bojů je udržovaly neustále v obraně a nedovolily jim organizovaně ustoupit ani vytvořit pevnou obrannou linii. Zajatí němečtí vojáci popisují neustálý tlak sovětských tankových jednotek podporovaných dělostřelectvem jako noční můru.

Mimořádně ničivé střety jsou ještě nebezpečnější kvůli nemilosrdné zimě ovlivněné sibiřským počasím. Neustálá hrozba smrti z nesčetných nepředvídatelných příčin je nyní umocněna zoufalstvím z úplného obklíčení silou Rudé armády. Bitevní jednotky Luftflotte 4 představují jedinou skutečnou hráz mezi sovětskými tanky a zranitelnou německou pěchotou. VVS nasadila obratné Jaky-1 také do útočných úkolů a vysílá je na lov ve prospěch postupujících sovětských divizí. Bf 109, Bf 110 a He 111 se při nízkých útocích vystavují mimořádnému nebezpečí. Pro německé pěšáky musí být povzbuzením vidět své letce bojovat přímo nad nimi a zoufale se snažit zastavit postupující rudou vlnu.

Generál Paulus tvrdí, že zásoby potravin jeho 6. armádě po obklíčení vydrží šest dní. Němečtí vojáci své postavení žertem nazvali „Kotel“ a vysmívají se sovětským silám, které je nyní obklopují. Morálka pěchoty je vysoká a o německé odvaze není pochyb, vojáci však možná ještě plně nechápou závažnost své situace. Západně od Kalače bylo obklíčeno přibližně 290 000 mužů. Bez reálné možnosti okamžitého průlomu se 6. armáda zakopala, vytvořila obranný perimetr a čeká na posily a zásobování."
&secondaryArticleHeader="Ju 52/3m g4e – páteř leteckého mostu"
&secondaryArticleText="Na přímý rozkaz z Berlína má být německá 6. armáda uvnitř prostoru známého jako „Kotel“ zásobována ze vzduchu. Generál Paulus požaduje 500 tun různých zásob denně, aby mohl udržet komplexní obranu současných pozic. Polní maršál von Richthofen dostal za úkol vytvořit „letecký most“ pro zásobování obklíčených německých jednotek. Po ztrátě stovky Ju 52 při operacích na Krétě a v jejím okolí má Luftwaffe pouze asi 150 bojeschopných „Tante Ju“. Pro splnění požadavků by Němci potřebovali přibližně 250 letadel a osádek schopných provádět čtyři lety denně. Nedostatek transportních letounů má nahradit stovka He 111 určených k zásobovacím misím. Také počasí se prudce zhoršilo a přineslo známé logistické problémy, jako zamrzající palivo a zadřené motory, které nelze nastartovat.

Jakmile se Ju 52 dostanou do vzduchu, jejich osádky rychle poznávají novou realitu: VVS a sovětské protiletadlové baterie nyní kontrolují přístupové trasy k letištím v oblasti Pitomniku, včetně Gumraku, přes který proudí velká část zásob. Bf 109 skupiny armád B využívají každého zlepšení viditelnosti mezi mrazy a vánicemi k přechodu do útoku. Napadají nízko letící sovětské Il-2 a jejich stíhací doprovod útočící na zakopané německé pozice i přilétající transportní stroje. Při důsledném využívání taktiky boom-and-zoom se Bf 109 za těchto podmínek stávají mimořádně nebezpečnými protivníky. Mezi jejich piloty se však těsný doprovod transportů leteckého mostu rychle stává jedním z nejméně oblíbených úkolů.

Pokud sovětská 8. letecká armáda pronikne přes stíhací ochranu, Ju 52 nemá šanci žádnému protivníkovi uletět ani jej přestřílet. Má však několik vlastností, které mohou osádce zachránit život. Piloti oceňují její stabilitu a překvapivě dobrou ovladatelnost při úniku z bezprostředního nebezpečí. Ještě důležitější je schopnost starého stroje snést značné poškození a přesto dovézt osádku domů. K této pověsti „Tante Ju“ významně přispívají také její tři motory.

Logistické nároky takové operace zatíží obě letectva do krajnosti. Nezkušení piloti, extrémní počasí a velké vzdálenosti mění už tak nebezpečnou práci v mimořádně riskantní úkol. Osádky Ju 52 nečeká žádná sláva ani seznam vzdušných vítězství, pouze vnitřní uspokojení z odvážně splněné práce a vděčnost vojáků, s nimiž se možná nikdy nesetkají – zvlášť pokud letecký most do Pitomniku selže."
&fakeArticle1Header="Britská 8. armáda znovu dobývá Dernu"
&fakeArticle2Header="Benghází v Libyi padlo, Afrikakorps ustupuje na západ"